O svůj příběh se podělila i paní Eva

O chrámu jsem se dověděla přes kamarádku, se kterou řešíme život obecně. Začala jsem sledovat videa Chrámu Cadwen na Youtube. Kapitoly mne zaujaly už jen nadpisem. Říkala jsem si, že je to celkem „ezo“, ale videa pojednávají o reálných událostech, které mne momentálně zajímají, které sama řeším. Měla jsem prvotně zájem o výklad karet, Soni jsem zavolala, ale nedařil se nám domluvit termín. Řekla jsem si, že tedy chrám jednou navštívím a pak mi po semináři vyloží karty. Avšak na první setkání, které se konalo okolo zimního Slunovratu, a řešilo se vyvázání karmických slibů propojené s rodinnými vztahy, jsem z osobních důvodů nedorazila. Viděla jsem pak video, které holky daly po návštěvě chrámu na internet. V nitru mi vadilo, že jsem dojet nezvládla, ale řekla jsem si, že tedy v novém roce. Avšak se mi zdál sen… V tom snu ke mně přišla většina žen rodu mé matky a řekly mi: „Kde si byla? Čekaly jsme tě na setkání v chrámu, musíš „to“ řešit“…“ Po probuzení jsem nemohla usnout a napsala jsem pravý důvod, proč jsem nepřijela i obsah snu Soni. Ta mi napsala, že setkání bylo tak mimořádné, že se rozhodla udělat ještě jedno a ať hned další sobotu přijedu. Věděla jsem, že tentokráte se musím a chci zařídit tak, abych v sobotu před desátou byla v Městci Králové a tak se i stalo. Nastoupila jsem do auta a holky se mne zeptaly, kam mají odbočit, nikdy jsem v této části republiky nebyla, přesto jsem odbočku trefila.

Během semináře jsme probíraly různá témata, meditovaly, vařily čaj a nakonec i čistily čakry. Zvláštní je, že o svém trápení či tématu k řešení, začala osoba vyprávět vždy v pravou chvíli. Silný dojem na mne udělala řízená meditace, která trvala asi třikrát déle, než mi přišlo a dále samotné čistění čaker.

Setkávání v chrámu beru jako svou vysokou školu života, kde se dovím něco víc o tom, co mne nikdo nenaučí a co si musím zjistit sama. Dává mi to pocit sounáležitosti, porozumění a pochopení životních etap, ve kterých se nacházím. Snažím se přijít na to, co se mi právě děje a proč. Myslím si, že každého člověka, který do chrámu přišel, potkalo na životní cestě něco, co ho hluboko zasáhlo a má potřebu i odvahu se otevřít ostatním.

Mohlo by se vám také líbit...