Příběh té zamilované, z pohledu Soni

Chrám 2021

Moje první setkání s paní zamilovanou, bylo písemné. Napsala mi zprávu na Instagram, poté co jsem požádala o pomoc chrámu.

 

Úplně mi vyrazila dech!! Tato paní se naprosto nezištně, aniž by cokoli pro sebe požadovala, rozhodla každý měsíc posílat peníze „nějakému bláznovi“, který staví sám chrám. Byla schopna pochopit a cítit hlavní myšlenku chrámu, a především to co dávám do svých videí. Tedy to, že chrám je tu pro všechny, kteří potřebují pomoc, pro ty, kteří upadli a nedokážou sami vstát, pro ty, kteří hledají sami sebe a neví jak na to. Chrám se jim měl stát pochodní, která měla rozzářit temnotu, aby v ní našly světlo.

Chtěla jsem ji poznat! Moc se jí to nezdálo.

Párkrát jsem nabídla možnost setkání v Praze, až jednou souhlasila.

Uviděly jsme se v jednom útulném bytě na Žižkově. A otevřely jsme karty. Byla jsem zvědavá! Vždycky jsem zvědavá! Baví mě skládat příběhy. Obzvláště když mají silný karmický potenciál. Ženy, které neumějí ukončit vztah, i když vědí, že je to likviduje a ničí. Ženy, které hledají partnera a nedokážou ho najít, a přitom stojí hned vedle nich. Mam ráda tato vyprávění, a ráda je čtu z karet a z nejúžasnější Akášické kroniky. Její příběh mě zaujal. Hluboký, citový, dojemný!

Po otevření příběhu mlčela. Pak se jí začaly kutálet slzy po tváři. Všechna bolest, vše, co bylo na spodu její duše šlo ven. Očistný proces započal. My ženy uvolujeme a čistíme bolest skrze svoje slzy. Pomáhá nám to vyrovnat se s traumaty a vyplavit střepiny utržené v bojích. Bylo mi jasné, že musíme do podvědomí!

Už karty ji vyrazily dech, protože netušila, jak moc se dá vyčíst a kolik toho o sobě ještě nevěděla.

Práce v podvědomí

Samovolně ji byl ukázán jeden z jejích minulých životů ve vztahu k jejímu partnerovi. Byla v něm matkou, která s bolestí v srdci musela opustit svoje dítě. Dítě odloučení od matky neslo jako zradu. Karmický kruh započal. Postupně se mezi nimi vytvářeli různé další roviny, které měli dospět k vyrovnání karmické energie. Bohužel ale docházelo k větší a silnější závislosti.

Pokusily jsme se rozseknout karmický řetěz vzájemným odpuštěním a láskou. Povedlo se!

Upozornila jsem ji na takzvané přepočítání příkladu. Vesmír vždycky chce mít jistotu, že daný jedinec situaci zvládnul sám a že v případě setkání s podobnou situací se zachová stejně tak, jak prokázal v podvědomí. Odpustí a s láskou člověka propustí.

Reakce musí být automatická a musí vycházet z jeho srdce.

Paní zamilovaná se vrátila domů.

I přes veškerou snahu se jí nepodařilo případ přepočítat a vrátila se k závislosti na panu Božském. A protože to potřebovala, tak přijela na první setkání chrámu Cadwen.

Měla jsem přesně připravený program. Ale ve chvíli, kdy jsem jela do Měštce pro děvčata, mi přišlo, že to mám celé pozměnit a udělat jinak.

Poslechla jsem, to, co pak následovalo jsme nechápal nikdo. Setkání lidí naprosto rozdílných věkových i názorových skupin, najednou vytvořila kompatibilní celek a všechny jsme měly pocit, jako kdybychom se léta znaly. Setkání Avalunských kněžek proběhlo přesně podle harmonogramu vesmíru. Na počátek keltského roku v Samhainu! Jen málo kdo z děvčat ví, že jsme se kdysi v tomto kruhu již setkaly, pracovaly bok po boku. A snažily se udělat svět lepším místem k životu. Naše kultura byla zničena a naše kořeny byly vyvráceny. A co víc! Hlavní kněžka selhala a obětovala svůj život pro vyšší princip. A tak vesmír nebo Bůh, vyberte si, ve své moudrosti nechal znovu inkarnovat zapomenuté druidky, a dal jim možnost nového setkání v chrámu. Úkolem kněžky bylo vykoupit svůj starý hřích postavením nového chrámu, kde má oživit zapomenutou kulturu starých Keltů a připomenout druidkám jejich poslání a skutečný smysl jejich inkarnace.

První práce byla úžasná! Duše se poznaly začaly jásat a radovat se ze společně stráveného času.

Každá z Druidek slyšela volání do chrámu a každá ho následovala. Třikrát jsem měla právo povolat druidky do chrámu. Ony volání uslyšely a přišly, paní zamilovaná mezi nimi.

Následovaly meditace, čistění pomocí keltských draků, vytrhávání starých bloků, keltský kruh. S každým setkáním se děvčata posouvala čím dál tím víc k sobě, ke své svobodě, k poznání sebe sama. Základním pravidlem chrámu je, že jsme si rovnocenné.

I paní zamilovaná se účastnila každého setkání a začala se posouvat sama v sobě a pochopila, že je svobodnou a zářivou bytostí, která dokáže být nezávislá. Duchovní cesta je vždy velmi náročná pro každého z nás. Čím vyšší je duchovní vývoj, tím těžší jsou zkoušky, které nám do života přicházejí. Proto se paní zamilovaná rozhodla zůstat trvalou členkou chrámu a já jsem z toho měla velkou radost.

Cítila jsem její obrovský potenciál v tomto směru, ale uvědomila jsem si i úskalí, kterými bude procházet. Proto jsem ji vděčná za každou chvíli, kterou věnuje chrámu a dobu, kterou s ní můžu strávit. A až se jako svobodná druidka rozhodne chrám opustit a půjde svoji vlastní cestou, vždycky bude znát jméno svého domova a místa kde se duchovně narodila. A to je chrám Cadwen! A pokud by úskalí v životě byla někdy příliš příkrá a podlomily by se jí nohy, chrám Cadwen ji zůstává vždy otevřený, stejně jako ostatním druidkám, které do chrámu přišly, i těm kteří do něj teprve přijdou.

Mohlo by se vám také líbit...