Po dlouhé a náročné astrovíkendové sobotě jsem se cítila jako vycucaný citrón. Přednáška mě nabila, ale celý den sedět a na jednu kartu vykládat pro přitáhnutí zájmu kolemjdoucích bylo trochu únavné. Ještě, že tam byla Marcela, která statečně držela stráž se mnou a vytrvale nabízela naše plakátky všem, kdo se ocitl na pár metrů v okruhu našeho stánku. Starým i mladým, šťastným i nešťastným, duchovním i neduchovním. Prý má pro mě dárek a šibalsky na ně mrkla „Wellness, to budeš koukat“ dodala. A tak jsme se k večeru vydaly do starého mlýna, který byl přebudovaný na wellness.
Při otevření dveří nás přivítala vlhká bylinková vůně. Takový hluboko uvnitř mě známý pocit vaření bylinek a lektvarů. Velmi krásně a vkusně zařízená místnost, kde se podařilo skloubit staré a nové. Sauna byla úžasná, vířivá vana taky, ale to, co mi vzalo dech, byla ledová lázeň.
„To budeš koukat, až Ti to ukážu, “ řekla Marcela a měla pravdu. Otevřela jsem dveře ven z místnosti a otevřel se mi intimně osvícený prostor. Dřevěné schody vedly někam dolů a když jsem je následovala, uviděla jsem průzračně čistou vodu, která zvolna protékala v kamenném korytu. Tady byl původně náhon a mlýnské kolo, které bylo srdcem celého mlýna. Místo vyzařovalo velmi pozitivní atmosféru. Byla to křišťálově čistá, průzračná, živá voda. Voda je magnet a absorbuje do sebe vibrace místa, kterým protéká. Byla jsem v úžasu. Rozpařená jsem následovala schody do ledové lázně.
Saunuju se pravidelně 20 let a jsem na to zvyklá, ale tohle bylo něco!!! Když jsem se ponořila celá, řvala jsem z plných plic ne zrovna slušné výrazy. Marcela se řehtala jako pominutá. Nevysvětlíte nikomu, ani sami sobě, proč je ta voda studenější než jinde😂
Pak jsme si šly sednout k občerstvení, které pro nás bylo nachystáno. Sýry, salámy, ovoce, zelenina na dřevěném podnose. „Dáme si šampus.“ rozhodla Marcela. A tak jsme si přiťukly šampaňským k doladění naprosto dokonalé atmosféry.
„Proč sis sem nevzala nějakého chlapa?” napadlo mě.
„Dej pokoj, ještě by mě tady chtěl omatlávat” odpověděla a nakopla mi na smeč.
Neváhala jsem ani minutu a odsmečovala jsem „Jestli ti to chybí, tak já tě klidně začnu otlapkávat” a významně jsem se na ní podívala a zahýbala jsem obočím. Ozval se srdečný smích. Čistý a veselý.
Mám ráda její čistou a veselou povahu. Dokáže se smát i mému suchému kozorožímu humoru. A to každý neumí. 😂
„Víš, já jsem vždycky kokem chlapa běhala a obletovala, snažila, vařila, pekla a nevážil si mě. Teď na to kašlu, jdu si, kam chci a dělám si, co chci…” dodala na téma muži. Plně jsme rozebírali toto téma, pro které mě nakopla paní Foučková a které jsem zpracovala ve videu „Nikdy nesmíte ve vztahu odevzdat své srdce“.
„Kdybych tohle věděla hned od začátku, tak bych si to tak nastavila hned, teď se chlap snaží, před tím jsem se snažila jen já.“
Co k tomu dodat. Marcelo, obrovské díky za Tvůj smích, způsob, jak bereš a vnímáš život. Za to, že tě nezlomilo nic, co tě v něm potkalo a že to byly a jsou zkoušky! V tomhle směru jsi učitelem pro všechny kolem sebe, i pro mě. Na tenhle nádherný zážitek nikdy nezapomenu a budu ti za něj vděčná. Patří k těm nejvzácnějším chvílím v mém životě. Už teď se těším na další, které s tebou ochutnám.
