Sepsat článek mi ještě před nedávnou dobou nedělalo problém. Co jsem zažila v chrámu jsem hnedle ze sebe vysypala, popsala a nebylo úplně nad čím přemýšlet. Myšlenky samy ze mě padaly, bolesti se léčily a další, co stály netrpělivě v řadě, se připomněly – haló dámo, my jsme tu taky, nezapomeň! Takže hurá na ně, definovat, lokalizovat, zneškodnit. Mise hotová, napsat článek a co tam máte dál?
Samozřejmě nic není tak jednoduchý a snadný, natož rychlý. S mírnou nadsázkou to tak ale mnohdy bylo.
Jenže najednou jsem měla delší dobu v hlavě prázdno. Nápadů bylo dost, o to nic, začala jsem s chutí psát, rozepisovala téma, o kterém jsem si myslela, že můžu svou milovanou tvůrčí prací ze sebe dostat, jenže po pár větách, střih a konec! A já v tu ránu nevěděla, jak pokračovat v rozepsané práci, myšlenky odešly, odvály se nějak do nenávratna a já čučela do mobilu, jak husa do flašky. Do hlavy mi vlezly dotěrné otázky, zda vůbec mám ještě právo něco napsat a třeba nedej bože i radit. A bude se to líbit, přečte si to ještě někdo?
Hele, no vážně, a není to slátanina co píšeš?!
Slátanina to totiž klidně být i může a ruku na srdce, přiznejme si, že možná pravděpodobně i bude, no ale co už? Stejně to napíšu…tedy doufám.
Téma, které jsem měla nějakou dobu rozepsané a nebyla schopná ho dokončit bylo o sexu, svádění, milování, lásce a vášni, která vzplane, ale taky i odejde.
Chtěla jsem ho věnovat nám ženám, napsat něco o tom, jak se k našemu partnerovi, anebo tomu potenciálnímu, přiblížit. Svůdně mu dát najevo svůj zájem, apetit, s láskou dělat věci, u kterých se zhasíná lampička, a hlavně být pro něj přitažlivá i po letech společného soužití.
A to tak moc, že jiná hopsanda od sousedů, nebo kachna z vedlejší kanceláře, co zrovinka nemá jinou práci než valit kukadla na toho našeho muže, by v životě nikdy víc neměla šanci.
A možná jediný, kdo by sednul na lep tý její zmalovaný papule, by byl Vasil z vrátnice s patnácti dioptriemi (příklad je smyšlený a jakákoliv podobnost je čistě náhodná).
Prostě a jednoduše v ohrožení by zůstávala jen naše nekvalitní postel, kterou máme v ložnici již osmnáct let. Rozhodně ale ne naše vzájemná důvěra a potencionální nevěra, protože tu nikdo nepotřebuje, jako bychom neměli už tak starostí dost.
Jenže, to se snadno řekne a hůře udělá. Sepsat to a dát dohromady něco kloudného, když já sama nevím, jak na to, nejde příliš snadno.
Tak jsem se rozhodla to vzít od samotných začátků…
Mírně rozvlnit boky, nahodit úsměv, lehký, jen takový, co po tváři projede sotva si toho všimne, koketně pohodit hlavou, aby i vlasy byly v mírném pohybu. Rychlým scanem očí zjistit, zda to jemně vtíravé erotické vlnění zachytil ten, který měl. Náhodný oční kontakt, vnuknutí správné myšlenky a hochu, tím moje práce pro tento okamžik skončila. Teď už víš, co vědět máš a zbytek je na tobě.
Takže pokud mé drahé dámy chápete a ovládáte taneční kroky tohoto namlouvacího tanečku, máte můj neskonalý obdiv a jste dozajista bohyní v každé místnosti, do které vstoupíte.
Ty, co to sice celkem chápou, ale nezvládají, nezoufejte. Zbraní, kterými se dá získat mužova pozornost, je celá řada. Troufnu si říct, že jedna z nich, a z které si doslova sednou na zadek, je úsměv. Smích a uvolněnost, kterou ze sebe tím dostanete, může být až magická.
Jako takhle, řehnit se každý ptákovině, kterou mi řekl anebo si přečetl na Okounovi v sekci Znevtipněné vtipy, to už fakt nejde, nakonec po dvaceti letech, už s tím asi příliš nepočítá. Ale v rámci začátků, kdo ví, jestli bych si u toho ještě společně se zvonivým smíchem nenamotávala vlasy na prsty a říkala mu, že má tak moc úžasný a inteligentní smysl pro humor. On šťasten, že tohle na mě zabírá, by mi řekl pár hlášek z oblíbených her od Cimrmana a já bych se smála a najednou šupky hupky a ani lampička by se nestačila zhasnout.
Takže fantazie se meze nekladou a možností, jak získat pozornost a erotickou přitažlivost v začátcích, je celá řada. A věřím, že každá má svoji taktiku, a i když mnohá z vás namítne, že ona jí nemá a že si je muž musel doslova namlouvat a ulovit a nadbíhat jí, tak řeknu jen, ale děvčata, dovolily byste toto jen tak někomu? No jen se přiznejte, no nedovolily 😁.
A pak přijdou ty prvopočátky vztahu, kdy se člověk s člověkem ochutnává, zkouší, co druhému dělá dobře a co naopak dvakrát příjemný není, kde jsou hranice a kde se naopak ty pomyslné hranice boří. Zároveň se snaží být pro toho druhého lepší, aby to nebylo jen o milování, ale i o společném kvalitním soužití.
Sžívání dvou energií, dvou lidí, kteří pochází z rozdílných hnízd, kde v jednom vládl despotický otec a v druhém zase dominantní matka, není snadné. Najednou na sebe ti dva jedinci koukají jak z jara a hledají cestu, jak z toho udělat něco, co při troše snahy, bude fungovat.
A když přijde hádka, nevadí, čert ji vem, protože sex to později napraví, sex vždycky všechno napraví.
Jenže, když už i tyhle chvilky odvane čas, můžou zůstat jen ty starosti.
V tu chvíli přišel ten pravý čas začít fakt makat na vztahu.
Říká se, že vztah je práce, ale když jste na začátku, přijde vám to jako dobrý vtip anebo něco, co se vás dvou týkat rozhodně nebude, protože se přeci milujete “to the moon and back” a tyhle babský povídačky jdou mimo vás.
Bohužel, anebo díky bohu, nejdou, a když prvotní okouzleni pomine, zůstane patnáct kilo nahoře po dvou dětech, hypotéka, únava, která ani po ránu neodezní, a k tomu ten samý každodenní kolotoč povinností a v tom vy dva, cizinci ve vlastním domě.
Hmatatelně vnímáte vaše vzájemné odcizení, kdy v jeho blízkosti se vám už kolena nepodlamují, motýli v břiše se neozývají a celkově vaše libido si vzalo neplacené volno.
Pokud i přesto všechno stále cítíte v srdci lásku a přání, aby byl šťastný, aby se usmál, a třeba vás jen objal a dal vám pusu, není nic ztraceno.
Pokud je vaše objetí opětováno, tak věřím, že i druhá strana si přeje to samé, jen přes všechny hádky a neshody vám přestal na nějaký čas rozumět.
Bohužel nevylučuji v tomto období nějakou přeběhlici slečnu Blběnu, která se mu tře o lýtka, ve snaze mu ukázat, jak může být ten život zase snadný.
Voňavý a bezstarostný, plný supr sexu, tangách, větru v zádech (ve vlasech jen pro šťastnější, kteří si svoji kštici stále v těchto letech hýčkají) a nových zážitků s krasavicí po boku a stále otevřenou peněženkou.
Sice vzadu v mozku ho něco šimrá a v srdci trochu svírá, říkejme tomu svědomí či zdravý rozum, ale tím se zabývat nechce. Teď chce žít, jako by mu bylo zase pětadvacet. Má na to právo, a tak ho nechte být, stejně by vás neslyšel, nevnímal a později i nenáviděl. Nechť si užije a nadechne se, protože po skoku nahoru se většinou padá dolů.
A pokud přijde rozchod, nezoufejte, dost možná vám v tuhle chvíli daroval víc, než si dokážeme představit.
Svobodu, oddechový čas, zjistit kdo vlastně jste, jak a co všechno umíte, jak dokážete být nezávislé, krásné a bezstarostně si užívat neděle, bez vaření knedlíků.
Jiný muž, který vás sem tam oblaží lichotkou a potěší svým zájmem o vás, se rozhodně nevylučuje.
Pokud k sobě dva lidi patří, zase spolu budou. Svému osudu neuniknou.
Jen si museli dát svůj čas, nasát nějakou jinou energií, zážitky a radosti.
Ženy, pokud vás zrovna tato etapa života neminula, vězte, že po zahojení ran a bolesti uvidíte, že to celé mělo smysl. Můžete stát na rozcestí života a nevědět kudy kam, jakou cestou se vydat, kudy vlastně jít a která z těch cest vás dovede ke štěstí.
A v tom okamžiku, když nevíte, je dobré nedělat nic. Zastavit se a zkontrolovat, zda boty, v kterých jdete, nejsou už zralé na opravu, šaty a účes by si také nezasloužily výměnu…ať pomyslnou anebo tu skutečnou (spíš tu skutečnou).
Revize, kdy přijdete na to, že jste stále krásné šťabajzny, a boky, kterými vlníte, jsou přitažlivější než dříve, jen stačí chtít a nebát se.
Svislá ramena stačí narovnat a kvalitnější podprda s širšími ramínky udělá své a váš dekolt bude potřebovat zbrojní pas.
Obličej trochu krému na vrásky snese, ale jen aby se neřeklo, protože žádný věk popřít nechcete. Jste navíc moudré a rozhodně se nechcete hnát za každým Ferdou, kterej neví, co chce, ale furt bydlí u maminky.
Stanete se opět Sexy ženou Boženou.
Dost možná tuhle změnu zachytí i ten, který si myslel, že u sousedů je tráva zelenější a buchty makovější. Je už jen na vás, zda tohoto muže vezmete zpět a začnete váš vztah budovat na nových základech. Je to jen a jen na vás. Ale ve chvíli, kdy najdete sebe samu a nebude o sobě pochybovat i přes kupu much, co máte a o kterých víte, budete se milovat a začnou vás milovat i ti ostatní.
Vše začíná a končí u vás a ve vás.
A co na závěr?
Měla jsem asi v plánu to cele pojmout trochu jinak. Ale po včerejším semináři a po tom, co jsem v ženách měla rozsvítit v keltském kruhu, jejich Ištar, jsem u některých cítila tu nejistotu v sobě, ve svoji krásu a přitažlivost a že jsou utlučené nevěrami a zradami od těch nejbližších. Vše, s čím se potýkám i já. Najednou jsem cítila, že musím říct, ne, nejste v tom samy a je nás víc.
Ale věřím, že dokážete rozsvítit své ženství, uvěřit tomu, že i přes to všechno jste krásné.
Opravdová krása ženy nespočívá v tom, jak vypadá a kolik jí je let, ale vychází z ní, z jejího srdce, jejího odpuštění a její velké a skutečné lásky ❤.
