Anděl smrti
Kruhy v lesním chrámu jsou pro mě neskutečná věc.
Zažila jsem už v životě skupinové terapie a konstelace, ale tohle je něco sakra jiného.
Netušila jsem, jak moc budu vnímat energii postavy, kterou „hraju“.
Velmi silné byly pro mě postavy např. Duše, která byla znuděná, nevěděla co dělat, hrabala
se klacíkem v zemi a ke svojí majitelce nechtěla. Přesto že ji všemožně lákala, na hraní, na
lízátka, dušička jí to prostě nevěřila. Moje další role Duše byla naprosto jiná, veselá,
rozdováděná, plácala svoji majitelku po zadnici a tahala ji za rukáv, že už chce konečně
něco dělat a že si chce hrát.
Další role jako třeba role Chrámu, neskutečná síla.
Vždycky je to zajímavé, silné a působí na všechny zúčastněné.
Jako třeba postavy Láska, Samota a nebo Pokora.
Chci se podělit o energii postavy, kterou jsem měla tu čest poznat na minulém setkání.
Byl to Anděl smrti.
Nejdřív jsem se zarazila, když mě Soňa vybrala, koukla jsem na ni s výrazem: „Vážně já?“
Postava umocněná mojí černou pláštěnkou asi vypadala velmi věrohodně.
Co je ale zajímavé, ta energie, do které vstoupíte, a která vás doslova vcucne.
Anděl smrti vůbec není temný a černý.
To je tak neskutečně laskavá energie, pokorná, obrovsky mocná a naprosto si toho vědomá.
Vědomá si svojí moci, síly, svého poslání, sebejistá a zároveň plná pokory a lásky. A co jsem
vnímala a rezonovalo mi nejvíc, byla spravedlnost. Nekonečná spravedlnost.
Tu energii vnímám i teď, když o tom píšu.
Děkuji Ti, Soni za tenhle zážitek a energii, kterou nezapomenu.
Kateřina
