Ženské kruhy.
Než jsem poznala Soňu a chrám Cadwen, často jsem sledovala různá duchovní videa. Stále jsem nemohla najít nikoho s kým bych vnitřně souzněla. Říkala jsem si, že by bylo moc fajn najít skupinu otevřených žen se kterými bych mohla sdílet svoji vnitřní cestu, své problémy a starosti v běžném životě. Ženy, které by byly podporující a pečující, každá svým vlastním osobitým způsobem. Bylo to mé hluboké vnitřní přání.
Jsem členkou chrámu Cadwen snad od momentu kdy se otevřel pro veřejnost. Prošla jsem již moha setkáními v mnoha různých skupinách. Až po nějaké době mi došlo, jak důležité jsou pro mě právě ženské kruhy. Jak je sounáležitost mezi ženami a možnost sdílení, bez tabu a obav důležitá pro moji osobní pohodu a rozvoj mé osobnosti. Náhle jsem si vzpomněla na své přání a děkovala za to, že mi bylo splněno. (Občas si přejeme a zase zapomeneme, když se nám to nesplní hned v tu chvíli, pak chvíli trvá, než si spojíme dvě a dvě.)
Při prvním setkání první skupiny se stalo něco zvláštního a zarážejícího, a děje se to při všech setkáních. Do chámu přijedete jako cizí lidé a odjíždíte jako rodina.
Do chrámu jezdí primárně ženy, takže energie, která proudí mezi účastníky je ryze ženská. Jestliže je ve skupině muž, vnímám ho jako osvěžující prvek a jiný pohled na ženskost, na tu část, která je v muži jiná a přesto podobná. Vnímám muže v chrámu jako muže hluboce respektující ženskost a ženskou sílu. Přijímám s povděkem, že takoví jsou.
V čem je tedy to kouzlo, jak já osobně vidím ženské kruhy?
Vidím je v sounáležitosti, v provázanosti skupiny žen a ve sdílení. V chrámu má každá z nás bezpečný prostor k tomu, aby mohla sdílet své pocity, poznatky, obavy a své osobní krize či bolesti. Každá z nás přišla do chrámu proto, protože hledá samu sebe. Ať už ve smyslu osobního růstu nebo postavení se nějakému problému, často v tu chvíli vnímanému jako větší, než je ona sama. Někdo přijde, vezme si, co potřebuje a zase odejde, jiné z nás zůstávají a stávají se skutečnou rodinou.
Vnímám možnost sdílení svých problémů a zkušeností a stejně tak přijímání stejného od těch druhých jako hluboce smysluplné a léčivé. Sdílení svých starostí ve skupině má terapeutický účinek už samo o sobě. V běžném životě si člověk tento luxus často nemůže dovolit, popřípadě nechce ukázat své starosti a slabosti. Ženské kruhy tvoří bezpečný prostor, všichni jsme na jedné vlně. Připraveni vnímat a sdílet své starosti a názory. Soňa jemně a citlivě dává prostor každé z nás, případně nám poodkryje to, co ze své pozice třeba zrovna vidět nedokážeme. Myslím si, že ať ve skupině začnete probírat cokoli, nikdo vás za nic neodsoudí, vždy je efekt naprosto opačný, podpora pochopení a často i přitakání v tom, že tohle téma řeší, a nebo řešila i další ve skupině.
A nevýhody???
Pozor, opravdu jsou. V ženském kruhu se člověk cítí, příjemně. Je přijímán a respektován. Tohle je z mého pohledu dost návykové J Ten pocit vám časem začne chybět, vaše nová rodina se časem stane vaší součástí. Po týdnech se na ně těšíte a při setkání si připadáte jako kdybyste se viděli včera a stále si máte co říct. V případě, že vidíte někoho nového, říkáte si, s čím asi přišel, jaký je to člověk, s jakou energií a jak ho chrám změní? Chrám některé lidi opravu mění, dokáže je po pár hodinách rozsvítit a rozzářit.
Pak přijde někdo jako Anetka či Martina, vidíte zázrak na počkání a říkáte si že když už nic, tak tohle vidět. To za to stojí!
Veronika, manažerka chrámu Cadwen
